Cesty
Každou chvílí, kdy jdeme.
Těmito tóny a dny,
Pár špatných lidí.
Světla nese, na tom nesejde.
Pro pravdu za krásu,
Za nic pro smích.
Co jsi udělal a co děláš?
Když viděl, tu citu jasu.
Tu námahu a ten slib,
Co víc jen můžeš chtít.
Prachem kráčíš, abys na věky spal.
Za štěstím, co bys nehledal.
Nemusíš měnit sebe, abys žil.
Stačí umřít a jít.
Pak nikdo nebude se ptát.
Co jsi, předem přirovnávat.
I kdybys malé dítě,
Krásný svět ho změní.
Nakonec zlé se obrátí,
Z holí svůj život dochodí.
Pro smích jdi, navlíkneš masku.
Sundáš ji a zmizí.
Tak bezcitné stánky,
Tolik času co nevrátíš zpátky.
Udělej to jinak, prosím…