O všem a ničem
Myslíš, že se někdy uvidíš se všemi?
Vzpomínáš a u toho pomalu umíráš.
Vítáš a zase se loučíš v objetí či náručí.
Kdy skončí ty věčné odluky.
Od tebe, ode mne.
Od nás všech.
Pro sebe a nebo pro nebe.
Pro nikoho a zač.
Přijde ti k bolesti vzpomínka stará.
Kdyby se nestala, kdy přišla by podobná rána.
Najdi někoho ke svému nitru přimklého.
Ať hřeje srdce kamenné a dá něco svého.
Pak uvědomíš si, že vše na světě,
Patří do tvého srdce.
Nikdo a nic, jen myšlenka, nic.
To vše jsi ty a vždy byla, to nejvíc.
Pak uvědomíš si, že vše na světě,
Patří do tvého srdce.
Nikdo a nic, jen myšlenka, nic.
To vše jsi ty a vždy byl, to nejvíc
Najdi další srdce.
Pokud nemáš své už plné…
Třeba láskou nabité…
Spolu pak půjdete…