Světlo
Tato věc se tu skutečně stala a já ji mohu plně věřit,protože mi ji vyprávěla osoba,které bych dal do rukou klidně i můj osud.
Jednou šla se svým psem na procházku.Byl už večer.Cesta se táhla lesem v rokli,co leží u našeho sídliště.Rokle je dost velká,teče jí potůček a čas od času se v ní najde nějaký oběšenec,který se do svého lana nemohl zavázat ani omylem.Vše bylo tiché,smrákalo se.
V tu se pes zastavil a uskakoval do stran.Něco viděl,čichal.Dívka ho začala přemlouvat aby šel a nehloupnul,vždyť bude noc,ale ne,pes nechtěl ani slyšet nic o tom,že se někam jde.Jak se na něj otočila a bavila se s ním,tak on se díval do dálky,jako by něco viděl.
Najednou se rozštěkal.Ona se otočila.Lávka byla od nich tak sto metrů.Vedou k ní dvě cesty,jedna ji míjí v pravém úhlu a druhá prochází přes a vede ze shora k ní dál zase na druhou stranu rokle.Z té druhé šlo světlo.Nikdo ho nedržel a nepodpíral,prostě šlo ze shora.Koukala na to dost udiveně.
Sestupovalo po cestičce k lávce,tu přešlo.Pes se mohl uštěkat.Dívka se ho snažila udržet aby neutekl.Nedokázala říct jediné slovo.To světlo pak šlo zase dál přes potok nahoru po přímé cestě.Za chvíli bylo pryč.