Děti hvězd
Ach mé malé děti,
Dívám se na vás věky.
Konáte sladké,
činíte milé.
Však vraždíte jako jiní,
trápíte mé sestry.
Kdy přijde ten jediný,
jež vás přivede na cestu.
Vy,děti hvězd!
Ti,jež s tmou se mazlí,
v zimě se radují,
a krev je pro ně voda.
Teď mluvte k sobě upřímně.
Jste ti praví zde na světě?
Tak přestaňte trápit již mrtvé.
Teď nastal čas být přímý.
Otec měsíc se stále dívá.
Nezavírej oči,než tě ukolíbá.
Přijde čas a my přijdeme.
Na věky věků však nezapomeneme.
Tfuj,tahle kolonka je na nic
(Kristy z www.poeziekristy.estranky.cz, 28. 10. 2007 15:07)