My...
Máme snad všechno,
Jen takový hloupý problémy.
Máme kde spát,co jíst o čem snít.
Tak proč jsme pořád tak sami…
Jen mi řekni,kolikrát tu jsem.
Jen řekni,proč nestíhám utírat ten pláč.
Tak proč mlčíš,vždyť sama víš
My všichni tu pro sebe jsme…
Takových špatností a přetvářek
To je ta cesta životem?
Vše špatné,ale přes to stejné.
Zdá se mi,že jiní jsme a budeme.
Já věřím,že ty víš,kdybych mohl.
Věřím,že pro vás aspoň já tu jsem.
Prosím tě,nezapomeň,
Pohnuté myšlenky osudem..
Sám k sobě,ale přes to mi říkáte
Sám ke všem,ale vy všichni že pomůžete
Ale ne,tomu sami nevěříte…
To srdce kamenné,každý trochu má.
Všichni za jednoho,jeden za všechny,to bych rád…
Mít vás všechny na dosahKomentáře
Přehled komentářů
Hey,opravdu je to pěkný...škoda že mi nechceš psát na stránky :)
Poutavé!
(Věrka z www.poeziekristy.estranky.cz, 16. 8. 2007 21:28)Je to pěkná básnička. Když se nad ní zamyslím, máš v ní pravdu... Možná je to nemožné, ale já se o ty poslední dva verše pokouším. A celkem mi to jde:) Píšeš vážně moc pěkně!
Hej,fakt
(Kristy z www.poeziekristy.estranky.cz, 8. 9. 2007 18:40)