Napořád a vždy se ptej
Kam šlo slunce?vždyť už spí.
Ve tvých očích,tam stále sní.
V nich jeho světlo je.
Tak silné,zářivé…
Kam šel svět?ve tmě,temný je..
Ten krásný,v tvých vzpomínkách
Ten citlivý,v našich myslích…
Vždy srdce nám schovává.
A proč vítr nefouká?
Do dívky se zakoukal.
Ve tvých vlasech odpočívá.
Kdo ví kam se zatoulal.
Proč srdce bolet musí nás?
A proč není to naopak?
Protože stále milujem,
I když litujem,že samotní.
No tak smutná už nebuď,
Ty světlovlasá.
Hezčí tvůj úsměv,
Než každá věc špatná…
Když slunce nezáří,
Vše krásné zdá se pryč.
Pak právě do dáli nekoukej,
Ve tmě nic vidět není.
Podívej se před sebe,kde někdo je,
Kdo tě třeba…