Deštivý den - Viktor Dyk
Autor, jako ostatní ze své generace, celkem čistě a realisticky, naturalisticky vyjadřuje přemýšlení starého soudce. Uvažuje o svém životě a osudu. Ukazuje, jak žije usedle, v jeho životě se nic nemění a nic nepřichází a jeho svědomí jako by čekalo na změnu.
Příběh začíná, když soudce řeší případ unesené dívky. Jak se však ukáže, sedmnáctiletý chlapec za to spíše nemohl. Dívka byla pouze unuděna životem. Co se stalo horším, starý soudce o ní přemýšlel úplně jinak. Bylo mu hned jasné, že tady nic nesvede a ani nic dělat nemusí. Oba propustí na svobodu.
Dívka ho však začne pronásledovat. On i někdy ve večerní mlze nachází její tvář, autor vykresluje deštivý den. Celý příběh je laděn do smutku a ponurosti. Myšlenky starého muže jsou doopravdy ponuré. Unuděné lehkostí bytí.
Nakonec pozná i jeho žena, co se v jeho mysli událo. „Proč bych nemohl také prožít nějaké dobrodružství?“ tím dobrodružstvím se mu tedy nakonec stala láska k mladé dívce. Jeho žena pozná, že její největší provinění, které kdy udělala, bylo, že zůstala pořádná a věrná. Soudce už jeho děti netěšili…
Tak příběh končí.
