...stránka zapov

                Ritalin, podobné účinky jako morfium, přesně tímto lékem byl léčen v nízkém věku Curt Cobain. Ernest Hemingway byl léčen též, po dvaceti elektrošocích a další terapii byl propuštěn, tedy vyléčen, ale po návratu domů spáchal sebevraždu. I Marilyn Monroevá byla léčena rovnou dvěma psychiatry. Po šestihodinovém sezení v ordinaci, za zavřenými dveřmi, se prostě vrátila domů a skoncovala se životem. Jen proto, že už byla vyčerpaná špatnými skutky v jejím okolí? A nebo snad proto, že šestileté léčení psychiatrů, prostě nebylo tak povznášející? Spousta otázek a jen velmi málo přesných odpovědí. Psychiatrií celkově se zabývala výstava „Psychiatrie, pomoc nebo hrozba“ ukončená ke dni 5.října 2008.

                K popisu výstavy. Při vstupu vás hostesky nasměrovali k první televizi, kde vám pustili krátké instruktážní video o obsahu výstavy, pak jste jen přecházeli dál a dál k dalším monitorům. Vždy na nich byly dva filmy s tématy psychiatrie a jejich nevyřešených otázek. Krátkých filmů bylo 14, šli v historii až do dnešních dnů a popisovaly jen zlomky léčebných procedur. Určitě organizátoři vybrali to nejlepší.

                Na první televizi byly prapočátky v historii. Zajímavé je, že Benjamin Rush, jeden ze zakladatelů tohoto oboru léčby, nebyl žádný doktor. Staral se o své svěřence, v londýnském ústavu Bethlem, velmi zvláštním způsobem. Bití, utápění, i rasová diskriminace v té době znamenali léčbu. Pan Rush je vyobrazen na znaku psychiatrické asociace mezinárodních rozměrů. Čechy bude spíše zajímat, že IP Pavlov, po kterém je pojmenovaná jedna ze stanic pražského metra, zakládal své výzkumy na vražedných pokusech. Vynálezce podněcování vstoupil do dějin cinkáním na hladové psy, jenže upevněných na zvláštních držácích a mnohdy tak mučených, že jejich život neměl v podstatě význam. Takzvané podněcování bylo testováno i na mladých chlapcích, kterým byly udělány dvě díry do tváří pro lepší měření slin.

                Čas šel dál. Z psychiatrie se stal vědní obor, dokonce součást medicíny. Jenže věda a hypotéza se v tomto odvětví staly naprosto přirozené. Jediné, co se jistě dá prohlásit o chorobomyslném člověku je, že není normální. Stejně tak se přiznávám, že nezapadám do normálu. Přiznejme si, že nemoc může být s pohledu psychiatra cokoliv, dokonce i chorobné shromažďování peněz se dá nazvat jako vybočení z normálu. V dnešní době je jeden z největších obchodů lékařství právě psychiatrie.

                Radovan Karadžič byl také absolventem lékařské školy, je jasné jaké. Dá se říci, že stejně jako spousta jiných, jen použil své znalosti. Jak udělat čistý národ, vyhladit jiný? Ne, stačí jen zahnat ten druhý. Znásilnění mladých dívek, žen. Vyvraždění lidí po stovkách i celých vesnic. Jestliže se o tom někdo doslechne, určitě se v takovém území nezabydlí. Dokonce v 18. století spousta těchto lékařů propagovala názor o černých lidech, že je v nich zakořeněný pud kanibalizmu a dalších genetických chorob, tedy by se měli vyhladit. Nakonec zůstali jen u pojmu nadřazenosti. „Je jisté, že chytrost barevných je přímo úměrná velikosti zastání bílé krve v jejich těle.“ neváhali prohlašovat. Jeden z prezidentů Jihoafrické republiky, částečný vynálezce aparteismu, absolvoval na psychiatrické universitě v Německu před druhou světovou válkou. Jaká je v tom všem spojitost, těžko říct.

                Některé věci přetrvali do dnes. Elektrošoky, analgetika, drastická léčba. I dnes umírají lidé na experimentální léčbu, kterou jim nikdo neumí vysvětlit. Pravda je vždy někde uprostřed, ale jak chceme usvědčit celé vědní odvětví z chyby, když se rozkládá po celém světě. Je doopravdy vše v psychiatrii o penězích? Nebo je vše jen špatná léčba? Špatné otázky a celou výstavu někteří vzdálení lidé postavili na lži? Proč ne… Každý by měl mít vlastní názor, pokud nebude zasahovat do osobní svobody někoho jiného, jenže kde končí hranice. Kde jsou třeba hranice léčby a bolesti…