Duchové
Známe je všichni a přes to si vždy říkáme,že je to jen hloupost.Uvedu příklad z Velké Británie (dnešní doba):Malý chlapec byl rodiči nalezen ráno dole v obýváku,přesto,že jeho pokojík je v druhém patře.Prý mu starý,průsvitný muž řekl,že má jít do starého křesla.Tak tam zůstal a bál se.Jeden muž jim poradil,aby přestěhovali postel chlapce kus na stranu,že duch prý nemá kam utéci a od té doby se nic podobného nestalo…Jiný příklad zase můžeme naleznout v každé mytologii světa.Vždy je tu kniha mrtvých,smolná kniha,cokoliv,co to dokazuje,jsou prostě tu.
Duch vzniká celkem často po smrti člověka.Bloudí mezi světem živých a mrtvých,kde ho ani na jedné straně už ,nebo ještě, nechtějí.Často tu mají nedokončený úděl,něco je k nám váže a oni se to snaží vyřešit,poukázat na problém.Zatím se mi nepovedlo najít jediný příklad,že duch přímo zabil.Je mnoho filmů na toto téma,snad i v jednom se tak stalo.Mnoho knih potvrzuje mou myšlenku a zase jiné ji i vyvrací.
Jejich život záleží na době,po kterou se jim nedaří splnit úděl.Mohou tu být na věky,protože jim prostě neporozumíme a nebo jen chvíli po své smrti,kdy nám třeba ukážou skryté tajemství.Katolická církev je označila za démony a tak nemohli podle ní jít ani do nebe,či jinam.Je znám i případ armád duchů.Jeden z nich se stal v Itálii,kdy pochodovala bílá armáda kolem města,nikdo se jich na nic raději nezeptal,až na jednoho muže,jeden z duchů mu vysvětlil,že je jejich trestem být na tomto světě ještě po smrti.Z dob temného středověku se moc bližších podrobností asi nedovíte.
Je známo mnoho druhů duchů,tedy démonů.Zde mluvím jen o těch,kteří vystihují podstatu slova duch.Nemohu je označit ani za démony,to bych urážel některé z nich.Berme to tak,že přemístěné věcí ve vašem pokoji,samovolně či jinak,pokud si to tedy nepamatujeme,je ze síly ducha a jeho vědomí.Takových úkazů je víc,nejčastěji vidíme fotky s jejich záběry.V každé kultuře se ale ukazují jinak.V Japonsku můžeme nalézt malé ruce na fotkách lidí,které jim třeba sahají na záda a jiná místa.I nepovedená fotka se světlými body se dá označit za paranormální,film tedy ještě více.
Obranou asi těžko může být útěk,leč je účinný,problém ducha nevyřeší a on nás přeci potřebuje.Všude nacházím jen příběhy,kdy se povedlo,aby odešel a to někdy i velmi jednoduchými úkony.Pokud už nás chce zabít,pak jsme asi jeho problém my.Rozhodně bránit se křížem a svěcenou vodou nebude to pravé.Možná ho zraní,však jeho úděl nevyřeší.Mnoho duchů se vrací i kvůli tomu,by nám dokázali slib,který dali za živa.Jeden mladík se dohodl z druhým,až jeden z nich umře,ten druhý přišel a řekl mu,co je po smrti.Tak se někdy také stalo.
Komentáře
Přehled komentářů
hej jakooo!!! chybíš tu v tom obludáriu
Duchů je strašně druhů
(otomar, 4. 2. 2008 23:56)
Poltergist rád hází předměty, zapaluje byt nebo pouští vodu z míst, kde rozhodně není žádný vodovod. Nejčastější jsou zvukoví duchové, co dělají různé skřípoty, praskoty, bouchání, klepání, poletován a pády předmětů a tajemné kroky. S jedním takovým zápasil i císař Karel IV. na Pražském hradě. Sám jsem rámusícího ducha slyšel, jak chodí po chodbě - a přitom tam nikdo nebyl! Také jednou spadl ze skoby obraz, ačkoliv to normálně nebylo možné, musel se napřed nadzvednout.
A pak jsou všelijaké ty mlhavé postavy. Někdy se skutečné věci seskupí tak, že vypadají jako nějaká bytost. Třeba suky na stromě jsou jako oči, a vykotlaná dutina jako ústa, ten duch na vás kouká ze stromu, přímo ho v tom kmeni vidíte...
...
(Kristy z www.poeziekristy.estranky.cz, 2. 8. 2007 9:23)
Tyjo,abych se po setmění bála :)
:-!
(nenia, 20. 4. 2007 14:08)