Ďábel
Byla temná černá noc.Hrobkou zní kroky.Tři muži jí kráčí.S kladivem a silnými pažemi.,,Tady je náš vyvolený…´´Řekne jeden ze tří.,,Já se nemyslím,že je to přesně to,co nám pomůže.Jednou už pohřben byl.Proč ho budit?´´Řekne muž po pravici.Prostřední zvedne kladivo a udeří do stěny hrobky.Pravý:,,Proč?Protože můžeme.´´Na hrobce je napsáno:,, Ner Tapsen,pochován,aby se nikdy neprobudil.´´A tak probudili spícího ďábla ze spánku staletého.
Dutá rána rozezněla celou hrobku.Nestihl dát ani druhou a vše kolem se začalo třást.Sochy mrtvých.Malí ďáblíci z kamene.Vše se začalo hroutit k zemi.Najednou před muže spadl kámen,odhodil je o metr zpět od hrobky muže,pro kterého si přišli.,,K východu!´´Křikl jeden z nich.Tak se rychle rozeběhli zpět.Jejich pláště a vysoké,pevné boty se jen míhali ve světle olejové lampy,kterou s sebou měli na svícení v naprosté tmě hrobky.,,Východ je zničený,pane Bože,co budeme dělat?!?´´Zoufale křičí ten nejslabší z nich.,,Jen všichni klid,něco vymyslíme.´´
Rány zatím ustaly a všichni tři si oddychli.Pomalu se posbírali.,,Jste všichni v pořádku?Je lampa v pořádku?´´Zeptal se druhý a třetí nejsilnější odpověděl.,,Kdyby nebyla v pořádku,tak jsme teď o tmě,hlupáku.´´Druhý se na něj kysela podíval a první se zatím posbíral,oprášil ze špinavé země.,,Já si myslím,že jsme to neměli dělat.´´Zamumlal si ten nejpomalejší.To ale už šli hrobkou na zpět,aby se podívali,co se vlastně stalo.
Pomalu došli až na místo,kde silný a chytrý z nich uhodil do stěny,aby vysvobodil něco,čeho s všichni ostatní báli.Měli představu,že budou mít přízrak,strašidlo,ducha ve své moci a zatím se na ně málem zřítila hrobka.Četli o něm dost,podle všeho byl zazděn do stěny, aby se nikdy nedostal ven.Měl to být upír,vrah,vše špatné.Za živa brát lidem život a po smrti to dělat dál.Báli se ho,ale potřebovali ho pro svou ochranu,chtíč,zvědavost a jejich hloupost je přivedla až sem.Jeho rodina byla stará,prý sahala až k předkům Krista,ale to oni věděli až moc dobře.Mysleli si,že je to sám ďábel.
Byli tři.První byl chytrý a nebál se.Hodně věcí zažil.Byl oděn v dlouhém plášti,pevných černých botách.Na rukou měl nátepníky uvázané silnými tkaničkami.Na ruce jen jeden prsten.Kladivo ztratil po cestě.Jeho obličej byl rozvážný a zachmuřelý,neuměl se smát.Nechtěl to.Jeho mysl by to rozrušovalo.Uměl se bít.Dlouhá léta bránil svého pána,který ho platil a živil a když umřel,musel jít dál cestou samotáře bez pána.Na zádech meč ostrý jako břitva.Byl s ním od jeho nového začátku jako válečníka,ale bez pána se válečník stává samotářem.Tak se přidal ke třem podivínům,ženoucích se za podivnými věcmi,poklady a záhadami.
Druhý byl z nich nejstarší a asi nejmíň nemluvný,ale to nahrazoval svou kapsou plnou peněz,které vždy dokázal včas a dobře využít.Kde k ním přišel nikdo neví.Povídá se o něm,že prožil spoustu hrůz a nenávisti.Zabíjel za peníze a mrtvé okrádal.Krve se nebál.Vypadal dost zvláštně.Měl velký kožený černý kabát,pod ním svou pistoli,co tak rád všude ukazoval.Nosil jen pevné kanady s přezkou, asi aby mu nevypadla noha z boty.Tvář byla těžko popsatelná, přes dlouhé vlasy do ní bylo těžko vidět.Nikdo přesně neví,proč se dal dohromady s touto trojicí hledačů neznámého.
Poslední z nich byla zakladatel.Toužil po tom,že v hrobkách,starých knihách a celkově minulosti najde poklady a senzaci.Často mluvil hlouposti,nerozvážně promlouval o věcech,co se ho ani netýkali.Byl malý a hubený.Nosil pevné boty až ke kolenům.Na jeho rukách byly vidět stříbrné prsteny.Kožená černá bunda dotvářela jeho postavu.Dlouhé vlasy svázané do culíku vlály na černé barvě kůže bundy a ztrácely se v ní,byly též černé.To byla trojce,která neměla jméno,ani mezi sebou se nejmenovali,jen jako jedno tělo hledali v minulosti.
Na místě,kde předtím udeřili do zdi byla díra.Hrobka byla prázdná.Začali si ji prohlížet.Byla plná staré zaschlé krve.Do zdi byly vyškrábané malé čáry,které se táhli od shora dolů.Pečlivě si to prohlíželi.Ticho najednou přerušil nejumluvenější z nich.,,Kde je?Co se vlastně stalo?´´Začala vášnivá diskuze o jejich účelu.,,Kde by asi byl,když tě viděl,tak raději utekl…..´´Povídá..,,Musíme ho najít,jestli se dostane ven,je to katastrofa.´´Nejchytřejší se pousměje.,,Prázdná hrobka a vy z toho takhle naděláte,příště musíme být rychlejší.´´Oba se na něj otočili.,,Zase náš pan moudrý a tajemný.´´Pravil nejmenší.Po chvíli se začali hádat a moudrý se raději šel podívat dál,po hrobce.
,,No já za to nemůžu.´´Hádali se dva.,,Já taky ne.´´…..,,Tak a teď jak ven.´´Konečně napadlo malého umluveného.Jejich rozhovor zastavila rána,co se za nimi ozvala.Moudrý to slyšel taky,ale byl kus od nich,v jiné chodbě,koukal na nápisy v latině na zdi.Oba dva,co se právě přestali hádat,se otočili za směrem rány.Stála tam postava.Měla velký plášť až k zemi.Byla velmi živá,končetiny ohebné,pevné a prokrvené.Jen plné drápů a zuby dlouhé,zvlášť tesáky.Oba nevycházeli z údivu.Postava měla černé brnění,oplátované ruce,hruď a nohy.Proto asi ten plášť,zakrýval ocel.Prohýbávala si celé tělo,začala od nohou a skončila hlavou.Podívala se na muže,kteří ji rušili.
,,Kdo jste,že jste mne probudili?´´Z dvou mužů nedokázala najednou říct ani jeden slůvko.,,Ptám se vás,kdo jste a co mi chcete,že to nepočká dalších pár staletí.´´Konečně jeden z nich vyjekl pár slov.,,My,my nevěřili,že existuješ a že můžeš žít.´´Postava se usmála a vykročila do světla jejich lampy.Byl to zřejmě muž.,,Já žiji od začátku všech těchto věků a budu žít na věky,ale dnes,když jste mne probudili,začíná věk nový,věk ďábla.´´Nemluvný se jen tak díval s otevřenou pusou a nenapadlo ho ani promluvit.Postava mluvila dál:,,Jste dva a já mám hlad.Jednoho z vás si nechám,aby mi ukázal můj nový svět a pospěšme si,než vyjde slunce musím být králem já.´´
Uchopil jednoho z nich a ulomil mu hlavu.Naneštěstí to byl umluvený.Začal kousat jeho maso a žvýkat.Chytrý se zatím přiběhl podívat,co se to děje.Když uviděl co se to stalo.Křikl na vyděšeného nemluvu:,,Střílej…!!!´´Ten vytáhl svou zbraň a párkrát vystřelil.,,Aaaarrchh…´´Řekla postava.,,Ďábla nezabiješ.´´A rozeběhla se za ním.Oba dva teď utíkali o život a nakonec se jim to povedlo.Zastavili se na konci chodby.Za sebou slyšeli,jak je hledá.,,Co budeme teď dělat?´´Ptá se zamlklý.Chytrý zatím uvažuje a po chvíli z něj vypadne.,,Chlad a vzduch,cítíš to?´´Nemluva se zarazí.,,No jasně že jo,abych necítil,je mi kosa.´´Chytrý se pousmála vytáhl svůj meč.Byla to mocná zbraň.Nemluva asi po prvé v životě viděl pravou katanu.Chytrý začal prosekávat díru do kamenné stěny.
,,Á,už vás slyším.´´Ozvalo se chodbou za nimi.Díra už byla skoro hotová.Za nimi se blížil ten,které vzbudili.Sípal a řval jak jen to nejvíc šlo.Když do něj nemluva vyplácal všechny kulky,celou chodbu zahalil dým.Potom co se rozpustil,stál tam on a ďábel proti sobě.,,Mne nezabiješ.´´Řekl a zabil nemluvu jednou velkou ranou.Chytrý si zatím vysekal cestu do otevřené hrobky.,,Počkej na mne.´´Řekl ďábel a vběhl za ním.
,,Já se jen tak nedám.´´Řekl mu chytrý.,,Má vůle k životu je silná a ani samotný ďábel mi ji nevezme.´´Usmál se.,,Pak tedy ani já ne,to mne těší,aspoň si pořádně užiji.´´Oba se začali procházet,s pohledy namířenými proti sobě,po hrobce.,,Nejdříve si uděláme trochu místa ne?´´Řekl ďábel.Pozvedl ruce a z rakví začali vstávat mrtvoly.Byli ještě docela zachovalé.Staré maso z nich padalo na zem.,,Taky si myslím.´´Řekl chytrý a hned začal půlit mrtvé,kteří mu padali k nohám.Ďábel s naštval a vrhl se na něj.
Začala velká bitva.Mladý muž uhnul do strany,ďábel skončil u stěny.Muž mu sekl po hlavě,ale ďábel zase uhnul.Když tak sekl,jeho meč zůstal ve stěně,rychle jej vytáhl a zase šel do boje.Po dlouhé době byl chytrý vyčerpán.Začal se jen krýt a neútočil.Začal pomalu utíkat. Když byl u dveří,prosekl jejich zámek a utíkal ven.,,Přede mnou neutečeš.´´Řekl za ním ďábel,ale muž utíkal pořád dál.
Krajem se začal rozléhat zvuk kohouta.Za obzorem se probudilo slunce.Jeho paprsky zalévaly kraj teplem a světlem.,,Neeee…´´Křikl ďábel.,,Mé království,ne,už zase usíná´´Upadl na zem.Muž se zastavil a díval se na to.Za ním ležela postava v plášti. Ďábla nejde zničit,jen ho na chvíli dát pryč.Ještě chvíli se uklidňoval.Pak se k němu přiblížil.Spal.Ani se nehnul.Tak tedy vzal poslední síly a odtáhl ho do hrobky.Vytáhl rakev,pořádně ho do ní uložil a uzavřel.Po dvou hodinách se vrátil s řetězem,který kolem ní zavázal a upevnil.Pak zatarasil díry v hrobce.Snažil se,spěchal než skončí den,ďábel zase ožije.Musel být rychlý,ale i pečlivý.Jinak unikne a on nedožije do konce druhé noci.
Krajem se začala rozlévat tma,nahrazuje světlo,to odchází spát.Všichni to pocítili.Hřbitov utichl v němém úžasu.Mladík to ucítil také.Z vedlejší místnosti hrobky uslyšel zvuky,které znal.Silné pohyby a rachot.Nakonec velmi silný řev. ,,Aaaaarchhrrrr…´´ Mladík ulehl mezi mrtvoly,co tam zůstali po velkém souboji.Byl velmi unavený.Spal silně a nic ho nevyrušovalo.Ďábel po chvíli poznal,že se ven nedostane.Už zase byl na svém místě.Mladík dokázal,že je dobrý a dokáže bojovat s temnotou.
Spal celou noc.Ráno se probudil a šel si svou cestou,zase bez pána a platu…