Divná noc
Bylo už pozdě.Vystoupil jsem na zastávce co vždy,někdo se na mne díval,nesnášim to,když je to takhle pozdě v noci,nějaká černá postava mne pronásledovala.Přišel jsem kolem půlnoci domů.Světla zhasnutá,věci uklizené tak,jak jsem je opustil.Řekl jsme si tenkrát:,,Tak a umýt a spát..´´Jak řekl,tak udělal.Napustil si vanu až po okraj a ponořil se do ní.
Koupelna je v chodbě mezi pokoje,ta ústí do kuchyně a obývacího pokoje,můj pokoj je na druhém konci co kuchyň,ale naproti dveřím své lóže mám vstup do bytu.
Nic jsem neslyšel,hlava byla tak dvacet čísel pod vodou,zavřené oči,vždy to tak dělám,na nic nemyslím.V hlavě mi vyjela představa.Něco jsem hledal,něco usilovně,potřeboval jsem to,bylo to důležité.Pomalu listuju knihy,procházím celý svůj pokoj,věci lítají ze strany na stranu.Hrozně mne to děsí,musím to najít,co to je?
V tu mi něco přišlo pod ruku,byl to klíč.Mé podvědomí pohlédlo na dveře od bytu skrz ty od pokojíčku.Byly dokořán,jak to?Nezavřel jsem je!Teď mi to došlo,dvacet čísel pod vodou.Ty hloupé dveře od bytu jsou otevřené.V těch dveřích stál muž,měl kuklu na hlavě,díval se dovnitř.Já se rozeběhl a ty dveře zabouchl,rychle je zamkl.Vyděšený jsem se plazil chodbou a zatáhl za dveře od koupelny,ty se otevřely.
Najednou jsem se probudil,můj dech už nestačil a s hýkotem se hlava vynořila na vzduch.Nejhorší bylo,že ty dveře byly takové,jak je moje vize nechala.Vzal jsem župan a šel chodbou,v mém pokoji byli poházené věci,jedna přes druhou.Vrcholem mé odvahy bylo dojít ke dveřím od bytu a podívat se kukátkem.Ve tmě nebylo nic k rozeznání,světlo z ulice prosvěcovalo okno do vnější chodby,přes to se mihl stín,šel pryč,naštěstí.Tu noc mi spánek nepřišel.