Láska
Viděl jsem ji už tolikrát ve snu,vždycky se jen přiblížila a pak rychle odešla.Jen jednou se mne dotkla.Jen jednou.Jako sen,políbila mne na tvář a já nevěděl ,co mám dělat.Vše se najednou zatočilo a jediné co bylo slyšet,její jemný a klidný hlas.Zadíval jsem se do jejich krásných očí a vše co se mi zdálo jisté bylo najednou zmatené.Jediné co se dalo vidět byla její krása,jak kdyby oči nic jinýho nechtěli.
Však nebyly všechny dny světlé,ba možná těch pár co byli s ní.I ona přestala lecos cítit a odešla,nechala mne být.Já,krvacejíc a plačíc nad tou ztrátou ztratil jsem vše jisté v mém životě,klekl jsem a čekal.Možná se vrátí,možná nezapoměla,možná...snad....aleeee... To vše se mi točilo hlavou.Nechtěl jsem zapomenout na ty chvíle s ní,nechtěl jsem si přiznat,že už žádná jiná nebude.Byl to jen sen?Nee,sny nelíbaj.
Má hlava se zvedla a podívala se do minulosti a budoucnosti.V té chvíli viděl vše,bylo to tak,jak se to stalo...
Mé nohy se vztyčili a já ucítil,že ji mám,stojí přímo za mnou a usmívá se.Pochopil jsem?Asi ne,ale na to mám ještě spoustu času,zatím....