Učení
,,A to je tak krásný den,pojďme ven,bude sranda.´´Celý den byl vážně krásný až moc,ale to neznamená že se nedal nějak zkazit.Všichni si moc rádi užívali.Parta přátel co spolu kecaj a užívaj si života.Na jednoho z nich však zapomněli.Ten teď sedí doma a učí se,aby s nima mohl jít do dalšího ročníku.
,,Takže A na druhou,hmm,co to asi je.Musím se to naučit.Přece nejsem tak špatnej,abych se nedostal dál jako ostatní,ty si někde užívaj a já tu jsem a musím se učit,přitom je tak krásný den.´´Seděl ve svém pokoji plném bordelu a popsaných papírů a snažil se naučit něco,co je předem prohrané.On to věděl,ale nechtěl si přiznat že se na něj profesoři dívají skrz prsty jen kvůli tomu,že je trošku jiný.Ne o moc,jen chodí v černém a ty jeho pohledy jsou na zabití.No a co,ať souděj podle sebe.Tak strávil celý den u učení.Druhý den měl být zkoušený z matematiky.
,,Tak mi pověs co umíš?´´
,,Učil jsem se,ale nevím jestli to zvládnu.´´
,,Dobře,všichni si ten příklad zapíší.Je úplně jednoduchý.´´
Po tabuli se rozjela křída,psala moc špatně,celý se třásl a došlo to tak daleko až mu křídu z ruky profesor vytrhl a příklad dopsal sám.
,,Tak mluv a počítej,my posloucháme!´´Dal se do toho když v tu najednou.,,Ty poslyš,ty nemáš dobře napsaný hodiny v sešitě.´´Otočil se na něj a žák k němu šel,aby se podíval.,,No nic,jen počítej dál.´´V tu najednou zase něco.,,Heleď tady ti chybí jeden úkol,kde je?´´Zase odběhl od tabule,to neměl napsaný ani jeden řádek.,,No to jsem zrovna chyběl.´´Řekl žák a profesor se tak podíval jako by měl chuť ho zrovna přibít ke stěně.,,To není dobrý důvod a to po mne chceš,abych ti poradil když nebudeš u tabule vědět?Za tohle bych tě měl rovnou posadit.´´No a tak žák poodešel a psal dál.
,,No ale tamto není dobře.Vidíte?Takhle to nemá vypadat.Vždyť ty víš,že jsi se měl připravit.No tak si ten vzorec napiš dolů a uvidíme.´´Žák se dal do psaní a jeho ruka jela jak jen to šlo.,,Kdepak,tohle nemá cenu,posaď se,nemám na to náladu.Abys mi sem psal takový blábol,na to nejsem zvědavej.Za pět a sedni si.´´Když odcházel od tabule,byl docela smutný a nevěděl jak to říct doma.Minule mu vzali kapesné a jeho děda mu vynadal přes telefon,buďte rádi,že neznáte jeho dědu.
,,Takhle to vypadá,když se někdo neučí.´´Ozvalo se od katedry.,,Tak třeba ty v první lavici,pojď to dopsat!´´Tak žák vstal a do rozepsaného vzorce doplnil to,co nestihl ten před ním.Dopsal příklad a dostal známku.Jaké bylo jeho překvapení,když viděl,že je tam za jedna.Ze zadu se ozvalo jen potichu:,,To je vůl!´´
Hned po škole žák spěchal za maminkou na oběd.všechno ji vyložil a nevěřila mu ani slovo,aby také věřila.Matka co vidí jak je žákova sestra chytrá a jakou si vychovala krásnou dcerunku.,,To nemyslíš vážně?A co s tím budeš dělat?S okamžitou platností nesmíš chodit ven,zabavuju ti všechny knihy,co čteš a ten sešítek,co si do něj píšeš.´´To bylo asi to poslední svobodné co mu zbývalo,deník kam si vypisoval co ho zaujalo,psal si tam své básničky,povídky a příběhy co zažil.
Přišel domů s hlavou sklopenou.Jeho sestra se na něj hned vrhla.,,Ty jsi hlupák,dát si pětku z matiky,v prváku.Prosím tě,co to jako berete?!?´´Za ním se jen zabouchli dveře a ozvalo zasípání.Vzal deník a pečlivě ho schoval.Rodiče přišli za pár hodin a hned začlo kázání a zabavování.,,Tobě nestačilo,že jsme ti sebrali kytaru,počítač a tak,ty prostě musíš dál podvádět a lhát.Ten učitel není zlý a ty se přes to vůbec neučíš.To mi děláš naschvál,abych byla smutná´´Matka zabouchla dveře od pokoje.On se jen tak zamračeně podíval na akvárko a zase se začal učit.
Po chvíli přiběhla matka znovu s papírem.Byl to mail od školy.Bylo tam napsáno z kolika předmětů žák propadá a návrh,aby přestoupil na jinou školu.Nechápal to,přece není tak špatný,aby se mu tohle dělo.Tak jen zavřel oči a z nich se vylinula slza,jela po jeho smutné tváři a zajela mu pod triko.Jela po jeho holích žebrech a po prázdném břiše.Už dlouho nejedl a když,tak mu to nechutnalo.Vždycky se našlo něco co ho mohlo trápit,ať to že není čas,že neuvidí svojí kytaru a nebo jen to,že je doma a nikam nemůže.Povzdechl si a usmál se.,,No snad mám ještě nějaký přátele na to,abych se třeba jen kvůli nim usmál.´´
Zatím se venku radují jeho kamarádi po svém.Nemyslí na trápení a učení,oni to přeci umí nebo ještě nepoznali,když je někdo nemá rád jen za jejich přístup k oblíkání a nebo jen tak,prostě proto,že jsou.Na něj si ani nevzpomněli.Třeba jen se u něj zastavit a říct mu,jak se má.Vědí že psát mu nemůžou,není jak,mobil už dávno nemá.Čas od času si vzpomenou,že jim dluží za sušenku a nebo jen za žvejku,všechno je přeci jen o lásce a penězích.No a tak se šli projít.On zrovna stál na balkoně a viděl je.Zamával a oni hned přiběhli.,,Hele kdy mi vrátíš ty peníze a kdy mi vrátíš ty cdčka a ….´´To nebylo zrovna to co chtěl slyšet.Peníze neměl a cdčka měla jeho matka a ta mu je jen tak nedá.Tak řekl,že se musí učit a zalezl do tý páchnoucí nory co jí říká domov.Lehl si a usnul.
Najednou ho probudila hrozná rána.Neuvědomil si to,ale usnul v šatech a prospal tak celou noc.Ta rána byli desky s publikacemi o školách,které mu dopadli na jeho hrudník.,,Ale já nechci na jinou školu,proč?´´Řekl a odpověď přišla hodně rychle.,,Nekecej a čti kam půjdeš,vybrala jsem ti tam učňáky,tak si něco koukej vybrat.Tam snad budeš patřit!´´Bouchli dveře a on ze zoufalosti ani nevěděl co dodat.Když jeho rodiče odešli tak nešel do školy,ale rovnou tak,kde se mu stalo něco milýho,kde políbil svojí lásku a to místo začal milovat,sice na něm bude navždycky sám,ale za to si může taky sám.Bylo to místo na valu kolem sídliště.Řekl si,že poběží jako pták a poletí jako vítr.Tak se rozeběhl ze svahu.Všechno bylo moc krásné,přišel si po dlouhé době zase svobodný.
Zpráva z tisku:
Dnes bylo nalezeno tělo chlapce.Zřejmě utíkal ze svahu,upadl a rozbil si hlavu.Bylo to v brzkých ranních hodinách a tak mu nemohl pomoci žádný kolemjdoucí.Vykrvácel na místě.Jeho blízké okolí je velice zarmouceno touto zprávou.Jeho matka s pláčem mluvila o tom jak ho měla ráda a že se nemělo nic stát.Profesorský zbor školy včele s matikářem třídy popřál celé jeho rodině upřímnou soustrast.