Vesnice
-POZOR,tahle povídka je plná věcí,co by nejraději každý z nás zapomněl a nebo dělal,že neexistují.Já vás všechny varoval.Vy jste si nedali říct a vlezli jste mi na stránku
Zafoukal silný vítr.Prohnal se kolem starých,šedivých dřevěných domů a zamířil ke kostelu.Obtočil se kolem kříže a rozhlídl se do kraje.Všude pustu,temno a neutěšeno.Prolítl kolem starého kostelního zvonu a zamířil do sadu.Prohnal staré listí.Odhalil kus ruky.Letěl dál až za obzor a vidí šibenici a tak k ní letí.Obtočí ji a vidí neuklizené lano.Prožene ho mezi náhrobky a plácne s ním do obličeje starému hrobaři.,,Archrrr….´´Ten vstane a napřímí svá stará silná záda.Kope dál svou díru a lano schová pod kápi.Vítr se obtočí kolem kapličky a zamíří do lesa.Slyší už zdáli křik.,,Ne,nech mne.Já,já nechci.´´Mladá panna utíká od lesa a za ní se žene místní kulhavý Hejsek.Dívka zakopne o oranici a zůstane ležet na zemi.,,Teď už mi neutečeš,ha ha há…´´Hejsek se naklonil,sundal kalhoty.Sličná krásná mladá dívka hrůzou omdlela a krajem se začal rozléhat hejskův jekot.Vítr se rozpustí,když narazí do stromů lesa.Nemá cenu žít ve tmě,když svítí světlo..
Vesnice se probouzí a od stavení na konci se žene stará žena.Funí a heká,je tlustá a věkem vypasená.,,Pomoc lid!!Pomozte mi,muž můj je mrtvý.Pomoc.´´Běží a vesnicí haleká.Lazebník vyjde a podrbeme se omylem žiletkou na tváři.Nevšimne si toho a řízne se.Lízne si krve a usměje svým skoro bezzubým úsměvem.Stařena pořád utíká a běží až k faráři.Cestou budí celou vesnici,která ví,že bude posvícení.Vesnice vyděděnců, chudáků, vrahů a ztracených duší.Ze školy se vrhne starý profesor.Nikdo si nepamatuje,kdy přišel a jak je starý,ale každý ví,že když mu dá pití,nechá jeho dítě být.Kdo zapomene,nemá dítě,kdo přestane platit nemá dceru pannu a syna panice.Každý říká,že přemlouvá ďábla a uplácí ho,aby mocnosti pekla nechaly jejich děti být,ale profesor má svou pravdu,co nikomu nepoví….
,,Co se děje dcero…´´Řekne mladý farář.,,Můj manžel umřel.´´Odvětí.Farář se zadívá na kývající se stěnu stáje.Křikne tím směrem.,,Děvečko,pojďte sem.´´Ze stáje se ozve koňské zařehtání a kývání stěny ustane.,,Vždyť už jdu.Pane bože,to je spěchu.´´Upraví si cestou ze stáje šaty a jde k faráři.,,Neber boží jméno nadarmo.´´Děvečka se podívala na faráře a ten už mlčel.Po chvíli,kdy jim stará žena vysvětlila co se děje,farář pravil:,,Je na čase obléct Kolár a honosný šat.Sežeňte Hejska,bude pohřeb.Stará žena se usmála a běžela zase nazpět.
Celá vesnice se začala chystat.Je sváteční čas přeci.Šat z pytloviny,účes štvance a úsměv mrtvého.Dech co zabije.Louče se začínají pálit a puch z nich odvábí každé dobro,co na světě je.Nebojí se nikdo,smrt mají rádi.,,Aaa hlupák starý,konečně mrtvý.´´Říká stařena a vytahuje nůž,kterým svého muže probodla.Klekání vyznání na zvonek kapličky.Ke stavení kráčí zástup.Farář,Hejsek,Děvečka a Hrobař.Za nimi běží a skáče Profesor,směje se a raduje,na tělo se těší.,,Pusť nás ženo dovnitř,jdeme muže tvého na smrtelné lože připravit. Pusť nás dál,jen dál.´´Dveře se rozrazí a žena zrovna muže do postele smrtelné uklízí.,,Ve spánku umřel a nevěděla já jak,on tu byl a já bez,co počít si zas.´´Farář o ovce své pečuje.,,Neboj se dcero,bůh tě ochrání.Neboj se jeho milosrdenství,vím jaký počestný život vedeš.´´Přikloní se k ní a potichu pravý:,,Desetinu zlata mi dáš,že já tvé zabití jeho zatajím a tebe před bohem ochráním.´´Hejsek už zatím s Děvečkou tělo balzamují a hladí,do rakve ho jen tak dát nechtějí.Najednou Profesor mezi ně vrazí.,,Nechte mne s tělem,satana musím vyplašit.´´A tak nezbude nic jiného,než že všichni z domu odejdou a čekají.
Duté nárazy zní domem.Řev Profesora a jekot.Vrzání a praskání staré postele.Dveře od domu se rozrazí.,,Dílo jest dokonáno.´´Pravý profesor,s úsměvem na tváři a s rozepnutým poklopcem odchází do školy.,,Děvečka a Hejsek se zase vrhnou na tělo a upraví ho do rakve.Farář se nad tělem zamýšlí.,,Neměl si být tak bohatý!´´
Smráká se a k vesnici belhá zlomená panna.Má modré oči,krev z nosu se jí valí a po noze teče.Už nemůže,krve dost ztratila a cesta k vesnici se ztrácí.Vše před očima rozpouští.Klopýtá a usíná,navždy.,,Aááááá…´´ Ozve se krajem a tělo její do příkopu u cesty padá.Na křížku tři havrani sedí a o ní mluví.,,Kam se dnes bratři najíst vypravíme?Koho o oči připravíme?´´Ptá se prvý.,,Pannu krásnou já viděl,prsa krásná vyklovat já ji chtěl.Přes to se z bratry já podělím.´´Říká druhý.,,Já na mladé maso těž chuť mám,k lesu křídlům svým cestu já dám.Krá krá krá…´´Ozývá se krajem.Smrtka v jejich temných očích se blyští jako jitřenka hvězda satanova,která právě vychází.
Vesnicí jde průvod.Nad hlavami svými rakev nesou.Do kroku bubny zní.Všichni v černém jdou,s hrůzou a smrtí svých vlastních duší,svých vlastních Havranů.Jdou a jdou.Haldu listí míjí a z ní ruka trčí,nevšimli si ji.Jdou a jdou.Kolem příkopu u cesty prochází a mrtvou dívku nevidí.Havrany vyplašili a ti je následují ke hřbitovu.Rakev černá,s křížkem na desce,aby se lépe přiblížila duše Bohu.Nad tělem se všichni sklání a do hrobu ho ukládají a najednou dupot a rány je slyšet.,,Ne ne,já nejsem mrtvý,já žiji.´´Z rakve nebožtík křičí a nikdo mu nevěří.Farář dál pokračuje i přes řev.,,In Domine patrii,at spiritus sancti,amen.´´Hrobař se svého díla ujímá a vesničané jdou domů,oslavit jeho smrt.Tak končí jeden den ve vesnici peklem prokleté…