Život
Na okraji mostu sedí muž.Dívá se do hlubiny pod ním a přemýšlí,jestli to opravdu chtěl.jestli to takhle vážně mělo skončit.Pod ním jde mladý pár a on ani nevnímá jaká je to krása.Zadívá se do světel měst.Usměje se a pustí se zábradlí.
,,Aáá,podívejte se,je to chlapeček.Je tak malý a krásný.Jak se bude jmenovat?´´Ptá se porodní sestra nové maminky.,,Dám mu jméno Martin.´´Obě se na sebe podívali a usmáli se.Malý chlapec rostl a sílil.Ve škole byl chytrý.Nepotřeboval se moc učit a život byl pro něho snadný.Dělal co ho baví.Vystudoval zedníka a byl rád,že se dál nemusí učit.,,Taky jsi se mohl trochu snažit…´´Říkalo mu něco v hlavě,ale on to tak nebral.Chce přece žít teď a tady.
,,Znáš tohle?Hrál si někdy v automatu?´´Usmál se na něj jeden z jeho “přátel“.,,Ne nikdy jsem to nedělal,ukaž mi to!´´Tak to začalo.V osmnácti měl tolik peněz,že mohl mít co chtěl.Ve dvaceti měl sto padesát tisíc dluhů a ani nevěděl kde je.Rodiče mu pomohli a všechno zaplatili.Za deset let měl dalších tři sta tisíc dluhů a život v troskách.V den výplaty měl hodinky a tři dny po ní hlad a ruku bez hodinek.
Měl lásku,to ano.Jeho matka umřela v jeho dvaceti letech a tak pořád hledal novou.Když už ji našel,nemohl s ní být.Jemu bylo dvacet osm a jí čtyřicet.Ona měla syna jako byl on.Tak se zasněně díval na svět a pořád věděl,že nikdy nebude šťastný.
Blížila se doba,kterou dobře znal.Doba,kdy se platí daně a on s jeho dluhy neměl ani korunu.Šel domů,a rodiče ho vyhodili,neměl ani na autobus.Pak tedy šel pěšky za svou milou.Naposledy mu řekla,že už je konec.Jediné co mu zbylo byli jeho přátelé.Propil s nimi celou noc.,,Jednou mi ty prachy vrtíš,viď že jo?´´Řekl mu kamarád,který ho hostil.Když si nad ránem uvědomil,co se všechno za tu dobu stalo,přelezl zábradlí a skočil.
,,Ach bože,co se to stalo?´´Říká mladá dívka svému příteli a ten ji schová hlavu.Jsou od jeho krve.Není ji škoda?