Hory
Stáli jste někdy na vrcholu horu a dívali se dolů?Přišla vám to nádherné?Stáli jste někdy na hřebeni brzo ráno,bez lidí,beze všech, a dívali jste se dolů na krajinu,věděli,že jste svobodní a volní,přes všechny ty starosti jste mohli zvolat z plných plic,z plné mysli křičet na tu svobodu.
Už vás netíží osm kilo vašeho nákladu,jen tvá síla.Už nejste ti normální lidi dole,teď jste ti nahoře co zhlíží na krajinu pod sebou.Ti,co mohou být na chvíli jako bozi.Brzké ráno,mlha se plazí údolím,omývá staré a zaprášené,nechává čisté,nové.Každá kapka té mlhy vám dá mír,ten,co nikdo nevidí,ale přes to tu je.Najděme ho uvnitř a bude mezi námi.
Ponořte se do vaší síly,co vás vynesla tak vysoko,do úsvitu nad hřebenem.Dejte moc vaším nohou aby vás vznesli nad kraj jako ptáky vynáší křídla.Jako orel letět,nevázat se,jako pták co se nezastaví,nepadá.Vzlétnou se sluncem k jeho paprskům.
Hora všemocná,ale přesto pokořená a právě vámi.